Hřích

9. června 2007 v 10:30 | Inkoustová princezna
Alicia a Patrick leželi na rozkvetlé louce a drželi se za ruce. Ona se usmívala, dívala se na blankytné nebe a čekala, kdy něco udělá. On ležel a myslel na školu. Rozhodně neplánoval nic podniknout. Pomalu jí to začalo docházet…
"Pate?" Začala opatrně.
"Hm?" Odpověděl nepřítomně.
"Pate, zlatíčko... dej mi pusu," zaškemrala, zavřela oči a pootevřela ústa v očekávání francouzského polibku. Pootočil hlavu a lehce ji políbil na ústa. Tak lehce, že to ani necítila. Ušklíbla se.
"Drahoušku... nemohl by ses snažit víc?"
"To ti nestačilo?" Odbil ji ošklivě, až se tomu sama podivila.
"To mi nedáš ani pořádnej polibek?" Vyvalila oči.
"Nech mě, přemýšlím, jo?! Potom…," otočil se k ní zády. Nepřemýšlel, jen se k ní nechtěl tulit. Byl na ni vyloženě alergický. Alicia možná byla hezká, ale přeci jenom, na šestnáct let trochu nezralá.
"Tak fajn!" vyštěkla Alicia a nejspíš se taky otočila na bok. Trucovala.
Kdyby tu byla Selene, to by bylo mnohem příjemnější odpoledne, říkal si v duchu Patrick a rozhodl se zaměstnat se vzpomínkami…
~.*.~
"Pojď sem," zašeptala dívka svůdným hlasem, přitáhla si ho k sobě a chtivě ho políbila. Rukou prohrábl její hrubé, dlouhé vlasy a sjel až na její pas.
Odtrhl se od ní a rozhlédl se po místnosti. Byla prázdná, přesto v tuto chvíli působila tak nějak přátelsky. Oknem dovnitř pronikal měsíční svit, takže její jinak bezchybná, alabastrová pleť nabyla ještě bledšího odstínu. Hleděla na něj ledově modrýma očima.
"Tady?"
"To je mi jedno," ujistila ho dívka a natáhla se pro další polibek, on ji ale zadržel.
"Počkej…," zašeptal, pohlédl jí do očí a pohladil ji po tváři.
"Jsi tak nádherná…"
"Jo, já vím.. to už jsi mi říkal," zasmála se a znovu ho chtěla políbit. Tentokráte se nebránil.
Byl to dlouhý a vláčný polibek. Bříšky prstů ji hladil po zádech a ona se ho křečovitě držela. Proto ho tak zarazilo, když vynaložila značnou sílu na to, aby ho povalila na zem.
"Co to…," vyvalil oči, ale ona mu jen na ústa položila ukazováček. Skousla si dolní ret a on se neovládl:
"Miluju tě, Selene. Vždycky budu."
Rukou ji opatrně hladil po břiše. Nevěděl, jak by se měl chovat, takže uvítal, když ho za ni chytila a naváděla ho. Nejdříve kroužila kolem pupíku, pak ho vyvedla výš, až k hrudníku. Tam ho nechala, aby chvíli putoval sám. Rozhodl se rozepnout jí podprsenku, tudíž si prsty vyžádaly odstranění posledního kousku oblečení, který mu v jeho záměru bránil- těsného trička.
Najednou si připadal tak strašně šťastný. Dívka, kterou miloval, kterou celý život zbožňoval tu teď ležela polonahá, přichystaná se mu odevzdat. Dívala se na něj tak hladově, tak žádostivě. Nikdo jí nemohl odolat.
Sklonil hlavu a jednu její bradavku vzal do úst, druhou potom začal lehounce masírovat palcem. Prohnula se jako napnutý luk a tiše vydechla.
"Ach, Pate…"
Převalil se na záda a ji strhnul s sebou, takže ona teď byla nahoře. Posadila se, i on se zvednul a znovu se věnoval jejím ústům. Tentokrát si bral polibky žíznivě, líbali se mnohem živěji a vášnivěji. Vzrušení se začínalo stupňovat. Tak málo jim stačilo.
Uznala, že je načase, aby i on odložil pár kousků oblečení, a tak mu položil ruce na boky a postupovala nahoru, vyhrnujíce mu tričko. Povolně zvedl ruce.
Jejich rty se na chvíli oddělily, ale zůstaly jen malý kousek od sebe. Když mu svršek přetáhla přes hlavu, odhodila ho někam za sebe, jeho ústům už se ale nepodvolila. Místo toho se jako upír vrhla na jeho krk a zasypávala ho motýlími polibky.
Pevně ji objal kolem pasu a přitiskl ji ke svému rozpálenému tělu. Chvíli zůstali v klidu a oddechovali, ale dlouho jim to nevydrželo.
Za chvíli se pustili a ona se pomalu položila na záda. Na zemi potom ladně zvedla ruce nad hlavu jako baletka. Zvednul jí jednu nohu a opřel si ji o rameno. Nejdřív jí vtisknul polibek někam do oblasti kotníku, pak o něco výš, až kam dosáhl. To samé udělal i s druhou nohou. Potom ji chytil v kotnících a jemně jel rukama dolů, až dospěl ke kalhotkám.
Pro jistotu se na ní podíval, jestli smí. Měla pevně zavřené oči a čekala. Svléknul jí je a požil vedl sebe. Téměř vzápětí jakoby úlevou vzdechla a znovu se posadila. V tu chvíli do ní pronikl. Později měl trochu výčitky, že to neudělal jemněji, ale tehdy na ní sobecky nebral ohledy. Šlo mu jen a pouze o to, aby konečně ulevil svému srdci, aby povolil ten hrozný tlak v podbřišku. Jejich těla se pohybovala ve stejném rytmu.
Začala jemně vzdychat. Trochu ho to rozčilovalo, proto jí ústa zakryl dlaní. Chytila ho za ní a lehounce jí olizovala.
Zaplavil ho pocit zadoustiučinění a naprosté spokojenosti, když zanedlouho ucítil, jak jejím tělem proběhla křeč a naposledy hlasitě vzdychla. Také to byla pravděpodobně poslední kapka do onoho poháru slasti a i on došel vytouženého vrcholu.
Sundal ruku z jejích úst a sklonil hlavu. Těžce a vyčerpaně oddechoval, stejně tak ona.
Znovu, jako na začátku, se letmo dotkl její tváře, jako by prožil nějaký sen a ten se měl za několik málo okamžiků navždy rozplynout.
~.*.~

"Patricku! Ptala jsem se tě na něco!"
Někdo s ním třásl. Zaklepal hlavou a otočil se. Nad ním se skláněla usměvavá zrzka s velkýma hnědýma očima. Obličej měla posetý pihami.
"Tak co, odpovíš mi?" zasmála se.
"Promiň.. co jsi chtěla?"
"Ptala jsem se, jestli mi odpustíš, že jsem byla tak moc ošklivá," zopakovala.
Chvíli na ni zíral a snažil se zpracovat její otázku a všechno, co se mu před chvílí vybavilo.
"Jo, jo, jasně, neomlouvej se," vykoktal honem, aby se nevyptávala.
Naklonila se nad něj a ať už chtěl nebo nechtěl, políbila ho. Nebylo to špatné, ale jemu to bylo nepříjemné. Neměl na výběr…
Nechal ji, aby ho hladila a pro klid její duše ji pohladil po vlasech. Vzala to jako souhlasné gesto, a tak mu rukou zajela za pásek kalhot.
Nebránil se. Měl přece své vzpomínky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.