Bílý Oleandr

9. června 2007 v 11:41 | Inkoustová princezna
Natočil Peter Kosminsky, v roli Astrid má oblíbená Alison Lohman, v roli Ingrid krásná Michelle Pfeiffer a dále třeba také Renée Zellweger, Billy Connolly nebo Robin Wright Penn.

"Kdybyste se náhodou chtěli zeptat, proč začínám od konce a vracím se na začátek, důvod je prostý. Svoje dětství jsem pochopila, až když jsem dospěla. Bylo jako nedokončená skládačka." Tak Astrid začíná svoje vypravování. Jako dvanáctiletá žije v Kalifornii se svou matkou, krásnou umělkyní Ingrid. Ta své krásy využívá k tomu, aby manipulovala s muži. Jednoho dne ale poruší zásady a bezhlavě se zamiluje do Barryho, který ji podvádí na každém kroku a nakonec opustí. Vášnivá a zlomená Ingrid se mu pomstí a zavraždí ho jedem z bílého oleandru. Je odsouzena za vraždu prvního stupně na 35 let ve věznici s maximální ochranou. Dcera Astrid je pak přesunována z jedné opatrovnické rodiny do druhé. Poznává, jak je to těžké mít rád a být milován. Uvědomí si, jak to vlastně s její mámou bylo, a napíše jí. Už dospělá dívka pak může podpořit nešťastnou matku a dát jí sílu k přežití.
Trailer si musíte přehrát přímo z odkazu, musíte zvolit přehrávač a rychlost.
Přiznám se, že popis děje není můj vlastní. Je to z bontonfilm.cz.
Sama jsem plná dojmů a emocí, takže bych asi nezvládla popisovat děj.
Řekla jsem si totiž, že si alespoň trochu "zvednu náladu" nějakým hezkým filmem. Původně jsem si chtěla dát Psycho, ale pak jsem zvolila film, který jsem ještě neviděla.
Nechápu, že jsem to ještě nikdy dřív nestrčila do dvd přehrávače.
I když se mi herecké výkony dvakrát nezdály, jsem nadšená.
Alison Lohman, kterou mám jinak celkem ráda, občas dost přehrávala. Na to, že to vlastně byla hlavní hrdinka to mohla omezit.
Za to Michelle Pfeiffer, kterou jsem nikdy nemusela, mě coby mírně sobecká a chladná matka uchvátila.
Nedá se říct, že když začaly závěrečná titulky, že bych si začala mnout bradu a říkat si: "Jó, tak tohle bylo takhle a proto teda tohle- to má myšlenku!"
Jistě, má to jisté poslání- takové, jaké můžete čekat od studie vztahu mezi matkou- bohémkou a dcerou.
I když to nebylo napěchované scénkami ve stylu Lolity a jediná vražda se stala za pomoci jedu z Oleandru, mohlo by to zaujmout každého. Dokonce můj mini bratříček zůstal sedět a s mírně pootevřenými ústy to sledoval.
Pro mě je podstatné, že jsem se dokázala vřít do Astrid, že jsem chtěl, že jsem se snažila chápat její pocity.
Celkově mi ale dramatičnost přijde až trochu přehnaná. Celkem pěkná holka přijde do rodiny, kde jí ze žárlivosti postřelí paní domu, potom se dostane kamsi, co připomíná pasťák, další její pěstounka se zabije a ta poslední bydlí v jakémsi domě, který spíše připomíná bordel. Ano, teď to zní, jako by se mi to nelíbilo.
Ale já nikdy neměla ráda až přehnaně tragické osudy. Já vím, v Americe je možná všechno. A proto nemám ráda americké filmy.
Kdybych měla mluvit o konkrétní scéně, asi se mi líbil úplný konec, kdy Astrid dokončuje kufříky. Každý symbolizuje jedno období jejího života. Její poslední slova se scénáristovi opravdu povedla a mě hluboce zasáhla.
Jsem si jistá, že spousta z Vás ten film zná. Já nerada doporučuju, jelikož záleží vyloženě na vkusu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 l.c.a. l.c.a. | Web | 29. srpna 2007 v 13:11 | Reagovat

Já film viděla a moc se mi líbil. Michelle to hraje velmi dobře a Astrid je zajimava jako osoba. Někdy to popravdě bylo moc dramatické, ale mě se moc líbilo jak jí pokaždé ta rodina změnila. Jak bydlela u těch sester, co mám pocit prodávali na trhu, tak z ní byla najednou drsňačka a tak. Líbil se mi hrozně ten výraz v Michelliině tváři když ji viděla takovou. u Renée se zase stala dámou. Ta závěřečná scéna s kufříky je opravdu hezká...uzavírání kapitol života řekněmem.......doporučuji jej....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.